Skriptář - Knihy, Skriptá a více pro vás

Při správné volbě průřezu zakládky, případně intenzity provzdušnění, je rozkladný proces sárhoré* gulačním systémem: intenzivní odbourávání vede ke zvýšení teploty zakládky a tím ke změně slo­ žení vlastností substrátu. Substrát, který slouží mikroorganismům za zdroj energie, podléhá trvalým změnám a ovlivňuje nejen jejich činnost, ale také jejich složení, což se opět projeví jako tepelná reakce. Podobně jako spalování rovněž kompostování využívá oxidačních procesů, jimiž se pře­ měňují fermentovatelné látky odpadů. U spalování je potenciálně využitelné teplo vedlejším pro­ duktem a zbytkem je popel. U kompostování, má-Ii materiál dostatečné izolační schopnosti, zvyšu­ je se teplem uvolněným biologickou oxidací teplota až na hodnoty, při kterých mohou přežívat pouze termofilní organismy. Patogenní organismy a rovněž plevelná semena se přitom rozkládají, jestliže se teplota na požadované hladině udržuje dostatečně dlouhou dobu. Následnou mikrobiální činností se přeměňují organické zbytky na humus, který je užitečný pro zlepšování kvality půd. Kompost obsahuje dusíkaté látky a většinu dalších chemických živin, které byly přítomny v pů­ vodním odpadu. Jeho hodnota jako hnojiva na jednotku hmotnosti je poměrně malá ve srovnání s průmyslovými hnojivy, avšak jeho hodnota jako růstového média a pro zlepšování vlastností půdy je srovnatelná s rašelinou.
9.1.2 Základní podmínky pro kompostování

Pro úspěšný průběh kompostování je důležitá správná volba rostlinných odpadů. Rozkladné mi­ kroorganismy pracují optimálně při dostatečném množství živin a organického materiálu. Základní podmínky pro kompostování jsou následující: • vstupní materiál musí obsahovat organické látky v takovém složení, aby byl pro výživu mi­ kroorganismů dodržen potřebný poměr C:N 30 :1, a dále musí být zastoupeny i biogenní prvky, • vlhkost výchozího materiálu musí být upravena na 50 - 60 %, pH má být neutrální,

• dostatečná aerace po celou dobu humiflkace zpracovávaného materiálu, čímž dojde k dosta­ tečnému ohřátí veškeré hmoty na požadovanou teplotu a k hygienizaci kompostu (teploty 60 - 70 °C), vstupní suroviny musí být rozmělněny a homogenizovány. Dodržení uvedených podmínek zajistí dokonalou činnost mikroorganismů po celou dobu přeměny organických látek a zrání kompostu. V 1. fázi označované jako mesofilní (rozkladná) fáze dochází k intenzi vnjmu.rozvoj i bakteriLa plísní za rozkladu lehce rozložitelných látek (cukry, škroby, bílkoviny). V 2. fázi (termofilní či přechodné) se nadále rozvíjejí bakterie a před e vš ím akt in omy c ety. V této fázi jsou odbourávány obtížněji rozložitelné organické látky jako je celuíóza a lignin a současně vznikají stabilní organické látky obsahující humus. Ve 3. fázi dozrávací dochází vlivem autochtonní mikroflóry ke stabilizaci organických látek kompost se již nezahřívá, hmota je zcela homogenní a nezapáchá. V 1. fázi se spotřebovávají všechny snadno využitelné organické materiály včetně celulózy, protei­ nů a lipidů. Obtížněji rozložitelné látky jako lignin se rozkládají mikroorganismy až v 2. fázi. V různých fázích se uplatňují i různé mikroorganismy. V 1. fázi jsou to především aktinomycety, v 2. fázi zejména houby. Pokles teploty kompostu indikuje zpomalení rozkladných procesů.
9.1.2.1 Přísady do kompostů

Přídavek vhodných přísad urychluje zahájení kompostovacího procesu a usnadňuje udržet průběh reakcí správným směrem. Tyto látky urychlují růst rozkladných mikroorganismů a současně mohou i zlepšovat kvalitu suroviny pro kompostování, zejména upravit obsah živin, minerálních látek a