odpady jejich vyuzivani a zneskodnovani 2.cast - 32

Tabulka 9: Bilance zdrojů rafinérských kalů v západoevropských rafineriích

Zdroj t /rok Č ištění z a o l e j o v a n ý c h o d p a d n í c h vod O dsolování A lkylace a p o l y m e r a c e B iologická čistírna Ú prava chladicích a napájecích vod S kladovací n á d r ž e Úniky ropných látek Ostatní 7 7 25 1 725 1 48 4 8 2 1 65 5 8 0 354 554

Mnoíství

%
44,2

1,0 0 ,2 1 8,5 20,6

6 5 983 18 027 40 447

8 .2 2 ,2 5,1

4.2.2.2 Technologické odpadní proudy vznikající při zpracování ropy
O dpady vznikající v e vlastním p r o c e s u z p r a c o v á n í j a k o d ů s l e d e k t e c h n o l o g i c k ý c h o p e r a c í p ř e d s t a ­ vují kapalné, p o l o t u h é a t u h é látky, které lze rozdělit do následujících skupin: o dpady z rafinace r o p n ý c h olejů u potřebené filtrační hlinky a další filtrační materiály deaktivované katalyzátory p ovlaky a i n k r u s t a c e ze s k l a d o v a c í c h tanků p rach ze v z d u c h o v ý c h filtrů kontaminovaná zemina • A. o statní o d p a d y . O d p a d y z rafinace r o p n ý c h olejů

T echnologickým p r o u d e m , který při raflnací r o p n ý c h frakcí snad nejvíce zatěžuje rafinérskou vý­ robu, jsou o d p a d y z k y s e l i n o v é rafinace, a to z e j m é n a p r o t o , že v minulosti byly s k l á d k o v á n y a p roblém jejich z p r a c o v á n í p ř e t r v á v á ve stále naléhavější p o d o b ě d o d n e s ( O s t r a m o O s t r a v a ) . Při rafinaci o l e j o v ý c h frakcí kyselinou s í r o v o u o d p a d á j a k o o b t í ž n ý o d p a d k y s e l i n o v á fáze, která o bsahuje vedle k y s e l i n y n e ž á d o u c í s l o ž k y o d s t r a n ě n é z r a f i n o v a n é h o oleje. A č k o l i v j d e o nejstarší metodu c h e m i c k é rafinace, p o u ž í v á se d o d n e s , p r o t o ž e velmi účinně z m e n š u j e o b s a h h e t e r o a t o m ú , o dstraňuje n e ž á d o u c í a r o m a t i c k é a polární látky a zlepšuje o x i d a č n í stálost rafinátu. Raflnační p ryskyřice ( g u d r o n y ) o b s a h u j í p ř e d e v š í m z n a č n é m n o ž s t v í volné kyseliny sírové o v y s o k é k o n c e n ­ traci, dále a r o m a t i c k é a h e t e r o c y k l i c k é sulfokyseliny, sírany d u s í k a t ý c h bází, a s f a l t i c k o pryskyřičnaté látky v z n i k l é p o l y m e r a c í nestabilních složek a z a d r ž e n é o l e j o v é p o d í l y . V z h l e d o v ě jsou to černé asfaltické k a p a l i n y p r o n i k a v é h o r o p n é h o a sirného z á p a c h u , z n i c h ž se o d l u č u j e k o n ­ centrovaná kyselina s í r o v á . V lastnosti c h a r a k t e r i s t i c k ý c h s k l á d k o v ý c h vrstev j s o u u v e d e n y v tabulce 10.

Strany: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45,