Skriptář - Knihy, Skriptá a více pro vás

ps
K MITOCET ZRCADLO vt

--e-

~~M I~T~~CT~ VA '~VI~~~O"" J{, ~ O ~O~ ~ .A S L ST

Proto že vzn iklý rozdíl kmitočtů oscilátoru a náhodné ho kmitočt u odpovídá me z ifrek v en čnímu kmi točtu fmf , náhodný k m i točet . nazývaný zrcadloVÝm kmitočte m- projde a zesílí se v mezifre kvenčním zesilova či , stej n ě jako žá. doucí si gná l l5J . B Vznik zrcadlového km i točtu n ázor A f os c n ě uka zuje obr. 1.50. Chceme přijímat signál A o kmi točtu 10,0 MHz. Protože mezifr ekv en ční kmitoč et je např. ' \ ---' 1 450 kHz = 0,45 MHz. oscilátor v pfiji 10,9 IMH z] 1 0,45 ma č i kmi tá na kmitočtu vyšším o me- 10,0 zifr ek v en ční km it o č et, tj . fO K = Obr. 1.50 Km itom ..Ir na O{JtObti,tI'aJl; od osciI.átoroviho km itoétu f_~ ~j 10.45 ~!H z . Tím je s p l ně n a podmínka. o kmiloOO muifrtkr;mot. mj1ll ja/oo aby rozdíl obou kmi točtů 10.45 MHz · kmitoal ,.A'" Kmi tem ..B" u pro~ u~ joJto 10,0 ~ IH z odpovídal m ezifrekvenční­ ,.vrodlo". mu kmitočtu 450 kHz . M e zifre kve nč ní ze sil ova č je na tu to frekvenci n alad ěn, signál zesílí a předá detek toru. Vše odpoví dá nor má lní čin nos ti s uperh e tu. Stává se však . že v pásmu p ra cuje náhodný vysílač B . kmitočtově vzdálený od vysíla če A o 900 k Hz. Od kmitočtu osciláto ru je to 450 kHz, na o pač ­ nou st ra n u než je vys íl ač A. Znamená to. že i vysílač B splňuje podmínku ro zdílu 10.90 MHz · 10,45 MH z =0.45 MHz. Vyhovuje obvodům mezifrekvenčního zes ilov ače, a ten jej zesill. Z přijímače us lyšíme obě stanice soečcs M. takže signál zvolen é stanice je silně rušený. Pokud práv ě n e existuje ta k to zrcadlově umí s t ě n ý signál, ned och ází k ru šení , n i c m é n ě zda le ka není vše vpo řádku . Při l ad ě n í se ozývá jed· na a táž stan ice na d vou místech st upnice. ted y d vakr á t . J e to ti ž lh ostejné . jest li m ezifrekven ční kmit oč et vz ni k l jako pro du kt směšov á ní vstupní h o signá lu s oscilátor em při lad ěn í z je dné č i druh é st ran y st upni ce . V o bou p ří p a d ech odpovídá kmit očtu me zifrek v ence a projde na výs t up p řijí ma če . Zrcadlové k mitoč ty se zře te l n ě proj evují v pásmu kr át kýc h vln. Obrano spoéí vci ve výrazném zvýšení mezifrekve nčního kmitočt u , n apř. na 9 MHz. Tí m se zvě tší rozdíl mezi žá daným a zrca dlovým kmi točtem na 18 MHz. Takto vzdá lený kmi toč et nep rojde vst u pními obvody, i kd yi neb udou nijak kvalitn í (lad ěn é ) .

K ~.U T O C T OVÁ ZÁVIS LOST se projevuje v obvodec h s třídavé ho proudu n ízké i vysoké frekv ence. Zjišť uje me ji před e v ší m u sa mot ných součáste k. Tak apř. kondenzátor klade s třídavému proudu různ ě velký zdánlivý ka pacitní ~ por . v závislosti na k mitočtu. O becně představuj e reaktanc i podle vztahu: 1

J.

.1::

Xe= -roC

'k . ."ZOrce plyn e, že zdánlivý odpor kondenzátoru je tím vě tší. čím nižší je k m i točet a čí m men ší je kapacita . Zcela jinak se chová cív ka , kladoucí stři ­ d,a \'ému proudu rovněž zdánlivý odpor. Pro indu kti vní odpor cívky platí
X L= líl .L

Induktivní odpor cívky je tím vě tš í, čím vyšší je kmitočet a čím větší je induk čnost cívky. Pod ob n ě u re zistoru, a le i u sa mo tn ého vodiče . nelze pře­ hlížet z mín ěn o u kmi točto vou závislost. Důvodem je š íře ní vf proudu po potrdlu codíče. místo aby tekl celým průřeze m . Takový jev nazývá me skinefektem. Ve v ětší m í ře se frekvenční závislost projevuje u RC nebo LC obvodů. Podle způ sob u zapo jení vzniká s rostoucim (kl esaj ícím) kmitočtem růz ­ ně velký útlum . projde-li signál takovým článkem (2). V řad ě případů nejsou zmiňovan é č leny v za poje,---0> + ní zřete l n ě vi dět nebo je R, patrn)"pouze jeden z nich. Voblasti nízkých kmi tečtů mají na pře nos signálu _ o cl:"f.f:. Hl vliv před evším v azeb ní čle"0. • • C. nyCR(obr L51a), při če m ž . , ,, ,• k~RtJ ~ počitá i vstup' e. . R, ní odpor tr anzisto ru . CR člen se choOO jako k miločfD.. ol ~ li2rivislý dělié na oor. L51b. Obr. 1.510) \.bztob 1Ú tlen CR tl bázi tr01lmwru o R C clen Podobně i paralelní RC člen /I obvodu em itoru tli uyVlaf uji k m itočw lIO u zriuis/oslí. v ~u emitoru se projeví b) Náhrodní wpoje1Ú vazeb 1Ú tk nu CR II bázi traneistoho naPrenášenémsignálu- vlíru, K odporu R u potilá i ll ~ t up ní odpor trcuuistoru. Vetu km it očt o v ě závislé P~dové seriové zpětné vazby. Kmitočtová závislost se neuplatní, kd yi kondeneatoe v obvod u emitoru bude mít velkou kapacitu.

J

je V ~bl~sti vys?k ých k m i t oč t ů se projevuj í těž ko postižitelné vlivy a vz ái,:n. Pů sobeni . Týká se to p ře d e v š í m parazitní ch k ap acit, kro mě jin éh o ~t ~zlele~ttodových kapa cit t ranzistoru . D ůl e ž i tou ve ličin ou je mezní km itokl'ét ~nzlstoru fT, rozhodující o vhodn osti č i nevhodn osti t ran zistoru v konfilm vyso kofre kve nčním obvodu.