elektronika kniha poznavame elektroniku 2 - 105
po] stabilizátoru se šasím přístroje. Zapojíme-li na místě R3 pro regulaci proudového omezení potenciometr, pak musí být drátový, robustnější konstrukce, s dobrým dotykem běžce na odporový drát. Jinak při větším protékajícím proudu se kontakt bude zhoršovat. Zvolíme-li přepínač, pak musí mít kvalitní kontakty s dostatečnou plochou styku. Kromě toho si zvykneme nastavovat pojistku dříve než připojíme zátěž, tj. dříve než ggcne procházet proud. Potenciometrický trimr R2 připájíme ze strany plošných spojů a na stavíme tak, aby potenciometr Rl reguloval napětí po celé své dráze, potom R2 nahradíme pevným rezistorem ze strany součástek. Připomeň me si. že vnitrní ochrana neumožní využít maximální proud 2 A, jestliže s e nepostaráme o dobré chlazení. To předpokládá přídavnou desku k U - profilu o ploše přibližné 1 dm . Záleží i na umístění ve skříni, kde má být dostatečná cirkulace vzduchu. Nezapomínejme rovněž na dosta tečný průřez vodičů. Určitého překvapení se můžeme nadít v případě, že nezměříme přes nou hodnotu nestabilizovaného vstupního napětí. Vnitřní ochrana totiž znemožní funkci stabilizátoru, překročí-U se maximální vstupní napětí. Toto napétí nemusí souhlasit s tabulkovými hodnotami, a proto ho předem zjišťujeme, při současné činnosti pojistky. Nepodceňujme ani kolísaní síťového napétí. které při stoupnutí o 10 % m ůže zvýšit napétí na nárazo vém kondenzátoru až o 3 V. Je zřejmé, že předností tohoto stabilizátoru je vestavěný obvod pro regulaci výstupního proudu. To běžné stabilizátory postrádají a nezbývá než je doplnit dalšími obvody, které plní funkci pojistky. Těmito obvody se zabývá třetí kapitola.
2
Kontrola výstupního proudu ze stabilizovaného zdroje.
Pro většinu mladých zájemců nebude snadné vyčlenit jeden měřící systém a zabudovat jej natrvalo do dílenského zdroje. Přesto je třeba se o této možnosti zmínit, protože ampérmetr na tomto místě znamená velkou výhodu. Rozhodně je tu potřebnější než voltmetr. Pohotové infor muje o velikosti protékajícího proudu, který odebírá napájený obvod. Z toho pak snadněji usuzujeme, co se v obvodu děje. Dílenské zdroje jsou často vybaveny ampérmetrem s přepínáním rozsahů (10 mA -100 mA -1 A) nebo se proud měří číslicovým měřidlem. Pokud v budoucnu počítáme 8 takovou možností, vyplatí se při stavbě nového dílenského zdroje vyříz nout v panelu otvor, který provizorně zakryjeme. Později jej osadíme měřidlem. Podrobnější informace o měřidlech a přepínání rozsahů nalez nete ve třetím dílu "Poznáváme elektroniku".
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
