Skriptář - Knihy, Skriptá a více pro vás

1.
1.1

ÚVOD
Definice
měření

V b ě žném ž i v o t ě , v technice i ve vědě se při sledování a popisu je vů , vlastnosti a charakteristik r ůzn ý ch fyzikálni ch o bjek tů používají různ é fyzíká lni v eli či ny , které od sebe vz áj emn ě kva l i ta t i v ně odli šujem e. Jsou to např . délka, ča s , elektrický proud či magnetický tok. Každá tato v eli č in a má ale i svou kvantitativni stránku, která se vyjadř u ­ je hodnotou v eli čin y (např . proud 15A , či magnetický tok 0,002 Wb) a ta se často zj i š ť uj e měřeni m . Hodnota ve liči ny je č i s lo , které vyjadř uj e velikost zm ině né velič iny ve zvolených jednotkách. Libovolné měře ní si tedy m ůže m e charakterizovat ja ko jakýsi způ s o b získávání informací o našem okolí a o jevech č i procesech, které pozorujeme. K získávání t ě cht o inform ací je č lově k vybaven svými zá kladními smysly. Pomo cí nich však m ůž em e postihnout pouze malý poč et j e vů . Lidské smys ly jsou velmi omezené zejména z hledi ska kvantit ativn iho posuzování pozorovan ých jevů. Vidíme n apř . že na obloze leticí orel je mnohem dále od nás než na zemi se plazícl užovka , ale ned okážeme již př e sn ě ur č it, jak vysoko orel leti. St ejně tak nedokážeme pomoci zraku , sluchu, č ic h u, chuti č i hmatu zjistit , jak rychle pták leti, naše smysly nám um ožňuji posoudit pouze kvalitativni hledisko, což znam ená , že m ů ž eme bezpečně prohlásit , že orell eti rychleji (č i dokonce mnohem rychleji) než se užovka plazí (a l es po ň vě tš i no u tomu tak bývá). Ve všech oblastech lidské č i n n os t i jsou p ře sn é a vča sné informace o stavu z ařízen i č i jevu velmí důl eži té , zv láš tě pak v nejr ů zn ěj ší ch pr ům ys lo vý ch odvě tví c h . Abychom mohli přesně posoudit námi pozorované jevy, po tře b uje me k tomu ur či t é mě­ řici prostředky , které si mů že me charakterizova t jako soubor za ř íz en í , př ípra vk ů a dalšich p omůcek, které jsou ur č en y k provedení měření a zj iště n í kvantitativnich vlastnosti pozarovaného děje . V našem p ří padě užovky a orla tedy vezmeme do ruky stopky a metr. Výsledkem mě ř e n i by bylo n ap ř . zji š t ě n í , že užovka se plazi rychlosti 0,15 m . s-' . Zv láštní význam v oblasti m ěřen í za ujímaji elektrotechnická m ě ř en í a m ěři c í technika, která je v sou č a sné době velmi d ůl e žit á nejen v elektrotechnice, ale i v ostatních oborech lidské či n n os t i. Toto dominuj ící postavení elektrických a elektronických m ěř en í je dáno zejména tim , že : •
Člov ěk nem á smysly či č i d la pro zji šťováni elektri ckých nebo magnetických Pokud ovšem nebu deme za nadáni k m ěřeni považovat posouzeni , zda daný elektri cký zdroj nekope v ů b ec , kope málo č i vice nebo zda snad dokonce za bíji. Taková měřeni by byia velice riskantni.
veli čin .

• •

Elektrický signál m ů ž e být lehce zp racová n ( např . zesí len č i u sm ě rn ě n ) ve velmi širokém rozsahu a je ho hodnota zm ě ř e n a s vysokou p ř esno s t i. Info rmace o naměřených hodnotách ve fo rmě elektrického signálu mohou bý1 snadno zaznamenány č i pře neseny na libovolnou vzdálenost rychlosti světla { n a p ř . v rozvodná ch čí velínech elektráren jsou př i stroje m ěři cí veli-

h=~lIf

11