dejiny naroda ceskeho w cechach a na morave - 412
400'
Příloha D.
Rozdíly krajůw w Cechách.
P Hbenic 275), — Kraj Bechyňský udržel se od wěkůw n epamětných skrze wšecka století až po rok 1751, kdežto r ozdělen byl w Táborsko i Budějowsko. — 7 ) Božensko. W i z doklady spojené k r. 1057, 1088, 1 228, 1338, 1341. Litoměřické listiny wedau ( E . 53) k-r. 1 0 5 7 : in provincia Boyzenensi Drazouicih (Drasowice 269), S iuohoschi (Žiwhošt 253). — Wyšehradské ( E . 79) r. 1 0 8 8 : S utticih (Swučice ? 337), Rastileh (Kastely 336). — S w a t o jirské r. 1228 ( E . 3 3 7 ) a 1233 ( E . 380) píší: Na gradisci. Z a goru. Na poli. Podruhli (337), Huzinci (Huzenice 337), D rahinicih (Drahenice 3 3 7 ) , Kuclichi, Luscouicih, Na z tesowe a Nereztci (Neřestce 333). — R, 1159 ( E . 132) j menuje se wes Gozarouici (Kozarowice 335). — R . 1234 S ept. 24 Horuzedli (Horosedly 335). — Staří letopisowé d otýkají Bozenska ještě i k r. 1468. — O auřadech jen k r . 1185 ( E . 169) zmínka: „Milhozt c omes beneficium h abens in Bouses et summus venator sylvarum in N e tolic" uwodí se co swědek w listině. — Na hradě K a mýku (260) kníže Bedřich český 16 Jun. 1186 dal listinu k lášteru Swětelskému w Rakausích, a král Wáclaw 22 Spt. 1 247 tolikéž biskupowi Míšeňskému, a provincia K a m y censis připomíná se ještě za krále Wáclawa IV. A l e m ožná jest t a k é , že hrad tento, kterémuž říkáno také „ Wrškamýk", hleděl wíce k Wltawsku nežli k Bozensku, s toje u prostřed obau těchto krajůw. 8 ) WUawsko. N ejstarši nám známá zpráwa o kraji W ltawském jest we Wyšehradské základní listině od r. 1 088, kdežto se zapisuje „in provincia Wltauensi dechnus d enarius de venditione ( E . 79). Nejnowějši datum o témž b ylo z r. 1714, ano jedna částka kraje Wltawského s p o jena 8 Bechynskem, druhá s Podbrdím, čímž i j m é n o j eho zašlo konečně. Zdali Milewsko a Zwíkow náležely k W ltawsku aneb Bechyňsku, bywše na pomezí obau
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.



































































