dejiny naroda ceskeho w cechach a na morave - 30
1 131 tého Oty Bamberského biskupa, o r a d u , kterak by c h o wati se m ě l , sklíčen jsa břemenem tak těžké žaloby. P apež poručil wyšetřowání wěci této swému poslowi do z emí Německých , kardinálu Janowi; newědomo wšak, z abral-li se proto legat sám do Čech. Soběslaw pak a k mctowé zemští podali se na wýrok arcibiskupa Mohuckého a biskupa Bamberského, poslawše Menharta k nim. s p oručníky obojí strany náležitě zprawenýrni. 0 sw. 2 8 Wáclawě wrátili se tito do Čech, a s nimi swatý biskup Ota sám. We walném shromáždění lidu ohlášeno slawně: b iskup Menhart že nebyl aučasten úkladu o bezžiwoti m ocnářowo, a že prost jest i každého zlého w tom p o dezření, neusilowaw nikdy o wíce, nežli jediné aby kníže B řetislaw swé wazby sproštěn byl. Sprawedliwost tohoto n álezu oswčdčili biskupowé Ota i Jindřich Zdík a sedmero č eských opatůw, skládawše obřadem slawnýra swé štoly, c ož tehdáž w obyčeji bylo na místě přísahy u nejwyšších d ůstojníkůw církwe. Menhart potom pospíšil sobě ještě d o iněst-i Remeše we Francii, kdežto pod osobním p ř e d sedáním papeže Innocencia II slawilo se konciHum, aby t aké tam očistil sebe. W eliká příběhůw těchto wážnost a přísné potrestání w inníkůw zdá se že působily blahodčjně; aspoň od té d oby nezjewil se w rodu Přemyslowcůw nižádný spor w íce za Soběslawowa žiwobytí, aniž o jakém zatykání a neb trestání pánůw zemských další zmínka se činí. Kníže W ratislaw Brněnský ještě před koncem r. 1130 uweden j est zase w dědietwí s w é , Znojemský kníže Kunrat ale t eprw 1134. Wáclaw Olomucký umřel 1 března 1130 b ez dědicůw, a Olomucko zdá se že užíwáno w prospěch k omory welikého knížete, až r. 1135 Soběslaw propůjčil ' ' 3 0 je Lipoltowi, synu Bořiwojowu. Dne 30 čerwna r. 1131 J UD . (]i
e
ž ádosti zemřejého
knížete . Wáclawa, w Olomauci
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.



































































