Domů

betonove konstrukce priklady navrhovani podle eurocode 1 - 44

5 Z působy zpracování betonové směsi
Betonovou směs lze zpracovávat řadou technologických postupů. Vhodný způsob je určen zejména použitou technologií (jiná technologie je vhodná pro zhotovení přehradní hráze, jiná pro zhotovení ochranného nástřiku skalního povrchu, jiná pro výrobu jakostní betonové dlažby a opět jiná pro zhotovení konstrukce z předpjatého betonu). Ve všech případech je třeba použité technologii přizpůsobit zpracovatelnost betonové směsi a úměrně k ní poté zvolit způsob jejího zpracování. Cílem všech způsobů zpracování je nejen odstranit z uložené směsi nežádoucí vzduchové kaverny a póry, ale především vytvořit takovou strukturu betonu, jejíž vlastnosti budou v celém objemu betonu dostatečně stejnorodé. 5.1 Vibrace ponornými nebo příložnými vibrátory

Nejčastější užívaný způsob zpracování betonové směsi. Ponorné vibrace se používá především při stavbě betonových konstrukcí, příložné při mnohokrát opakované výrobě betonových prvků. Spolehlivější je vibrace příložná, jejíž účinnost (při správném návrhu) záleží pouze na dodržení doby vibrace. V případě použití ponorných vibrátorů je jakost zhutnění závislá nejen na době vibrace, ale i na pečlivosti obsluhy. Protože se jedná o proces, při kterém je účinkům vibrace a také hluku kterým je doprovázena i obsluha. Jedná se tudíž o činnost velmi namáhavou a únavnou. Předností vibrace je technologická jednoduchost a dostatečná účinnost (při odpovídající technologické kázni). Není vhodná při zpracování směsí s vysokou tekutostí, kdy vede k výrobě betonu, ve kterém dochází k separaci hrubých a jemných součástí kameniva a k vytlačování nejjemnějších složek betonové směsi k povrchu betonovaného objemu. Je hrubou chybou, dochází-li při užití ponorných vibrátorů ke kontaktu s betonářskou výztuží. Tento fakt sice pronikavě zvýší dosah účinku vibrace, ale současně významně sníží jakost betonu v bezprostředním okolí výztužných prutů. Jejich rozkmitáním dochází k odtlačení hrubých zrn kameniva z bezprostředního okolí výztuže a tím i ke snížení schopnosti betonu spolupůsobit s výztuží. Výztuž poté vlastně není uložena v betonu, ale jen v cementové maltě. Příložná vibrace se používá dvěma způsoby. Při prvém jsou zdroje vibrace součástí formy pro výrobu betonového dílce. V případě jejich správného návrhu (počet, výkonnost, rozmístění) a dodržení doby vibrace jsou ideálním postupem zpracování směsi účinky vibrace. Druhým postupem je vibrační účinky působící na povrch směsi. Příkladem je použití vibračních lišt užívaných např. při zhotovení betonových podlah. Úspěšnost této vibrace je podmíněna nejen vhodnou konzistencí směsi, ale i přiměřenou výškou hutněné vrstvy betonové směsi a rychlostí pohybu lišty po hutněném povrchu. 5.2 Vibrolisování

Kombinovaný účinek současně působící vibrace a výrazného tlaku na povrch zhutňované směsi. Velice intenzivní způsob zpracování, kterého je však možné použít jen ve speciálních výrobnách při výrobě betonových prvků menších rozměrů (např. dlaždice zámkové dlažby). Prvky jsou vyráběny ve velmi přesných, tuhých a nákladných formách. Umožňuje použití směsí s extrémně nízkou hodnotou vodního

Strany: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 145, 146, 147, 148, 149, 150, 151, 152, 153, 154, 155, 156, 157, 158, 159, 160, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 167, 168, 169, 170, 171, 172, 173, 174, 175, 176, 177, 178, 179, 180, 181, 182, 183,