adolf hitler mein kampf cz - 69
Postoj oficiá lníně mecké diplomacie a také celého veř ého mí ě ník ejn n vnitrorakouskému ná rodnostní problému byl užnejen hloupý byl ší ý mu , len ! Vybudoval se spojenecký svazek, postavila se na ně m jistota sedmdesá timilió ého ná roda - a př í elo se k tomu, jak se jediná zá kladna nov ihl ž tohoto svazku u partnera rok od roku plá novitě a nezadrž itelně nič í Jednoho dne . pak musela zbý pouhá "smlouva" s ví ň t de skou diplomacii, avšak smluvnípomoc ř e zmizela. í š U Itá lie tomu tak bylo od samého poč á tku. Kdyby v ř i trochu lépe studovali dě jiny a psychologii ná rodů , nevě ř by ani í š ili hodinu, ž jednou bude stá t společ ně v jedné bojové linii Quirinal a Ví ň ý e de sk Hofburg. Itá lie by se promě nila v sopku, kdyby se ně jaká jejívlá da odvá ž ila fanaticky nená vidě nému habsburskému stá tu postavit na bojiště jediného italského vojá ka - leda jako nepř í tele. Vidě l jsem nezř ve Ví vá šnivé opovrž íi í dka dni en bezbř ehou nená vist, se kterou "lnuli" Italové k rakouskému stá tu. Habsburský dů m se po staletíprohřšoval proti italské svobodě a nezá vislosti a bylo to př š e ili zá važ é, nežaby se to dalo zapomenout, i kdyby byla dobrá vů le. Ale taková vů le n nebyla ani u lidu, ani u italské vlá dy. Pro Itá lii existovaly tedy jen dvě mož nosti souž ís Rakouskem: buď to spolek nebo vá lka. Tí ž se zvolila prvnímož it m, e nost, mohla se př ipravovat druhá . Zejména od doby, kdy se vztah Rakouska k Rusku stá le ví blí il k vá leč nému ce ž konfliktu, byla ně mecká spojenecká politika stejně nesmyslná jako nebezpeč ná . Byl to klasickýpř í pad, na ně mžse dala demonstrovat absence jakéhokoliv velkého a sprá vného smě ru myšlení . Proč byl Trojspolek vů bec ustaven? Př jenom proto, aby byla budoucnost ece ř e zajiště na lépe, nežkdyby byla odká zá na jen sama na sebe. Avšak tato í š budoucnost Ř í e byla pouze otá zkou udrž íexistence ně meckého ná roda. Otá zka š en tedy mohla zní pouze: jak je tř uspořdat ž t eba á ivot ně meckého ná roda v blí é zk budoucnosti a jak zajistit tomuto vý voji potř é zá klady a nutnou bezpeč nost v ebn rá mci všeobecný evropský mocenský pomě rů ? ch ch ch Přnezaujatém pohledu na zahranič ně politickou č innost ně meckého stá tnictví i se muselo dospě t k ná sledují í př ě dč eni: Ně mecko má roč nípřů stek c mu esv í r obyvatel 900 000 duši. Problém už tuto armá du nový stá tní obč anů je rok ivit ch ch od roku vě tšía musíjednou skonč it katastrofou, nebudou-li nalezeny prostř edky a cesty k tomu, jak vč as př í nebezpeč ízbí č eníhladem. edej t da Existovaly č tyřvý i chodiska, jak se vyhnout takovému př ernému budoucí í š mu vý voji: 1. Bylo mož é po vzoru Francouzů omezit rů st porodnosti a č elit tak př ě ní n elidn . Př í roda př také př ece istupuje v dobá ch velké nouze nebo špatný klimatický ch ch podmí a neú nek rody k omezenírozmnož á níobyvatelstva v urč itý zemí nebo ov ch ch urč itý ras, a to metodou jak moudrou tak i bezohlednou. Neomezuje schopnost ch plozeníjako takovou, ný žzachová nízplozeného tí ž ho vystavuje tě ž ý br m, e km zkoušká m a strá dá ní a tudí vše, co je méně silné, méně zdravé je nuceno vrá tit se m ž do klí vě č ně nepoznaného. To, co př na í roda nechá , př á . Př á vat nesná ze bytí etrv etrv je tisí á t vyzkoušeno, tvrdé a schopné mů ž dá le plodit, nač ežopě t nastá vá vý ě r ckr e b od poč á tku tí ž zachá zís jednotlivcem brutá lně a okamž ě ho povolá vá k sobě m, e it
