adolf hitler mein kampf cz - 59
Tento neblahý způ sob pohledu na všechny zá lež itosti pod ú hlem užjednou vytvoř ého ná zoru umrtvuje kaž en dou schopnost vmyslet se subjektivně do vě ci, jež objektivně odporuje vlastnídoktrí ě , vede nakonec k ú é zá mě ně prostř n pln edku a ú elu. Obracíse proti všem pokusů m o ná rodnípovzneseni, pokud by toto bylo č mož nou pouze po odstraně níšpatné, zhoubné vlá dy, protož to by prýbylo e porušení "stá tníautority". Podle tohoto ná zoru nenístá tníautorita prostř m edkem k ně jakému ú elu, v oč í fanatika objektivity je ú elem sama o sobě , který vyplní č ch č celý jeho ž ivot. Rozhořeně by se postavil proti pokusu o diktaturu, i kdyby její č m nositelem mě l bý např t í klad ně jaký Bedř Veliký a momentá lnístá tníumě lci ich parlamentnívě tšiny byli jen neschopný trpaslí nebo dokonce podř ý mi ky adn mi subjekty, poně vadžzá kon demokracie je pro doktriná ř posvá tně jšínežblaho e ná roda. Bude tedy há jit nejhoršítyranii, ježruinuje ná rod, poně vadž"stá tní autorita" je v této tyranii momentá lně ztě lesně ná , jindy zase odmí i pož tne ehnanou vlá du, pokud neodpoví á pravidlů m "demokracie". d Stejně tak bude ná š ně mecký pacifista mlč et ke kaž ému i sebekrvavě jší d mu zná silň á níná roda, ježmů ž vychá zet i z ně jaké volenské moci, a kdyby se dal ov e tento osud změ nit pouze odporem, tedy ná silí bylo by to proti duchu jeho m, mí ého společ enství Meziná rodníně mecký socialista mů ž byt od ostatní rov . e ho svě ta solidá rně vypleně n a bude to kvitovat s bratrskou a nepomyslína odplatu ani na protest, prá vě proto, ž je - Ně mec. Toto mů ž zní smutně , ale změ nit ně jakou e et vě c znamená ji např poznat. Stejně tak je tomu se slabošský zastupová ní ed m m ně mecký zá jmů č á stíkléru. Neníto ze zloby nebo ze zlé vů le, neníto na povel ch shora". V takové ná rodnívlaž nosti spatř ujeme jednak vý sledek nedostateč né vý chovy k ně mectvíod mlá dí jednak naprosté podrobeni se myšlence, která se , stala idolem. Tak bude pacifista, vě nují íse subjektivně a bez vý c hrad své ideji, hledat přkaž ém i tom nejnespravedlivě jší tě ž ém ohrož ísvého ná roda i d m, k en nejprve objektivníprá va (pokud je to Ně mec) a nikdy se postavíz pudu sebezá chovy do ř svého stá da a nebude bojovat. ad Nakolik to platípro jednotlivé skupiny, ná m uká ž snad toto: Protestantismus e zastupuje zá jmy Ně mectva lépe, má to zakotveno užve svém zrodu a v pozdě jší tradici, selhá vá však v okamž iku, kdy by se mě la obrana ná rodní zá jmů tý ch kat oblasti, která chybínebo je z ně jaký dů vodu odmí á na v obecné linii jeho tradic a ch t př edstav o svě tě . Protestantismus nastoupík podpoř ně mectví pokud se jedná o zá lež e , itosti vnitříč istoty nebo ná rodní prohlubová ni, o obranu ně mecké podstaty, ně mecké n ho řč i a také ně mecké svobody, protož to vše je zdů vodně no v ně m samém. e e Okamž ě se ale postavívelmi tvrdě proti všem pokusů m zachrá nit ná rod ze sevř í it en jeho smrtelného nepř í tele, protož jeho postoj k ž e idovstvu je stanoven ví méně ce dogmaticky. Př se zde jedná o otá zku, bez její vyřšeníjsou a zů stanou itom že všechny ostatnípokusy o ně meckou obrodu nebo povznesenízcela nesmyslné a nemož é. n Mě l jsem ve své ví ň é době dost č asu a př ž ík nepř de sk í itost le edpojatému zkoumá ni této otá zky a mohl jsem si v denní styku tisí m cero způ soby ově ř it sprá vnost tohoto ná zoru. V tamní ohnisku nejrů zně jší ná rodnostíse jevilo velmi jasně , ž pouze m ch e
