adolf hitler mein kampf cz - 5
1. kapitola V RODNÉ M DOMĚ
To, ž mi osud urč il jako rodiště Braunau an Inn, považ dnes za př č ení e uji edur šť é. Toto mě steč ko lež př na hranici oně ch dvou ně mecký stá tů , jejichž astn í ece ch opě tné spojeni se alespoňná m mladý jevíjako ž m ivotníú kol, který musí me uskuteč ň ovat všemi prostř edky! Ně mecké Rakousko se musíopě t stá t velkou ně meckou vlastía to ne z dů vodu ně jaký hospodá ř ý ú ch sk ch vah. Ne, ne: I kdyby bylo toto sjednoceni po hospodá ř é strá nce lhostejné, dokonce i kdyby bylo škodlivé, muselo by se př sk esto uskuteč nit. Stejná krev patřdo společ né ř e. Ně mecký ná rod nebude mí ž dné í í š tá morá lníprá vo na koloniá lně -politickou č innost, dokud nebude moci své vlastní syny spojit ve společ ném stá tě . Teprve tehdy, ažse hranice Ř í e uzavř i za š ou poslední Ně mcem, anižby bylo mož é zajistit jeho vý ivu, vznikne z nouze m n ž vlastní ná roda morá lníprá vo na zí á nícizípů dy. Pluh pak bude meč em a ze slz ho sk vá lky vyroste pro potomky chléb vezdejší Tak se mi jevítoto pohranič nímě steč ko . jako symbol velkého ú kolu. I z jiného hlediska se tyč ído dnešnídoby a varuje. Ví nežpř sto lety mě lo toto nená padné hní tu př ce ed zdo ednost, ze bylo dě jiště m tragického neště stícelého ně meckého ná roda a tí je zvě č ně no alespoň v aná lech m ně mecký dě jin. V době nejhlubší poní enínašívlasti tam padl za své milované ch ho ž Ně mecko Norimberč an Johannes Palm, mě šť anskýknihkupec, zatvrzelý "nacionalista" a nepř Francouzů . Tvrdoší ě odmí udat své spoluviní lépe í tel jn tal ky, řč eno hlavníviní Tedy jako Leo Schlageter. Byl ovšem také, prá vě jako tento, e ky. denunciová n Francii jední zá stupcem vlá dy. Augsburský policejníř m editel si zí skal tuto smutnou slá vu a dal tak vzor novoně mecký ú adů m v ř i pana Severinga. mř í š V tomto mě steč ku na Innu, pozlaceném paprsky muč ednictví bavorském co m, do krve, rakouském co do stá tu, bydleli koncem osmdesá tý let minulého století ch moji rodič e; otec svě domitý stá tníú ední matka cele zabraná do domá cnosti a ř k, př ší oddaná ná m dě tem a vě č ně o ná s s lá skou peč ují í Jen má lo utkvě lo v edev m c. mý vzpomí á ch z této doby, poně vadžužpo ně kolika letech musel otec toto ch nk hranič nímě steč ko, které si zamiloval, zase opustit a dá t se dolů po Innu, aby nastoupil v Pasově do nového mí tedy v Ně mecku samém. sta; Avšak osudem rakouského celní ú ední bylo tehdy "putová ní Jižza ho ř ka ". krá tkou dobu př el otec do Lince a tam nakonec odešel také do penze. iš Samozř ě , ž to pro starého pá na nemě lo znamenat "klid". Jako syn chudého ejm e malého domkař nemě l užtenkrá t doma stá ní Nebylo mu ještě ani tř á ct let, když e . in si tehdy malý hoch sbalil svů j raneč ek a utekl z domova do Waldviertlu. Př ž esto e ho zkušenívesnič ané odrazovali, putoval do Ví ě , aby se tam vyuč il ř dn emeslu. To bylo v padesá tý letech minulého století Hoší ‚rozhodnutývydat se na cestu do ch . k nejistoty s tř zlatkami v kapse. Kdyžale hochovi bylo sedmná ct, slož emi il tovaryšskou zkoušku, ale nespokojil se s tí Spí e naopak. Dlouhé obdobítehdejší m. š nouze, vě č né bí a strastív ně m upevnilo rozhodnutístá t se ně č í "lepší Zdá ldy m m". li se bý chudému chlapci na vsi kdysi pan fará ř ojmem veškeré dosaž t p itelné lidské
