adolf hitler mein kampf cz - 39
společ nou mateř skou zemi, její zbytek teď zů stal domovem. ž Užvšeobecnýobzor rakouský Ně mců byl pomě rně široký Jejich hospodá ř é ch . sk vztahy zahrnovaly č asto témě ř elou mnohotvá rnou ř i. Témě ř šechny velké c í š v podniky byly v jejich rukou, ř í ípersoná l, technici a ú ední se vě tšinou íc d ř ci rekrutovali prá vě zde. Byli také nositeli zahranič ní obchodu, pokud ž ho idovstvo nevztá hlo ruku na tuto pravlastnídoménu. Politicky drž stá t ještě pohromadě . eli Služ v armá dě vedla do dá li za tě sné hranice domova. Rakousko-ně meckýrekrut ba narukoval patrně k Ně meckému regimentu, ale regiment mohl bý lež í v t en m Hercegovině zrovna tak jako ve Ví nebo v Halič i. Dů stojnickýsbor byl stá le dni ještě ně mecký vyššíú ednictvo př á ž ě také. Ně mecké byly i umě ni a vě da. , ř ev n Nehledě na ký nejnově jší umě lecký smě rů , jehožprodukci by bez problémů č ch ch zvlá dl i ná rod negrů . Pouze Ně mec byl vlastní kem a šiř itelem skuteč ného umě leckého smý leni. v hudbě , architektuř sochař ía malí stvíbyla Ví ň š e, stv ř de nevyč erpatelnou studnicí která , anižkdy vyschla, zá sobovala celou monarchii. , Ně mci byli také nositeli veškeré zahranič nípolitiky, odhlédneme-li od ně kolika Maď arů . Př byl marnýkaž ýpokus udrž tuto ř i, poně vadžchybě l zá sadní esto d et í š př edpoklad pro to, aby mohl rakouský mnohoná rodnostnístá t existoval, jediná mož nost, jak př ekonat odstř é sí jednotlivý ná rodnostíje uř stá t ediv ly ch í dit centrá lně a tak ho také vnitřě organizovat, neboťjinak nenístá t myslitelný n . V rů zný svě tlý okamž í př lo pochopeníz "nejvyšší mí pouze ch ch ic ch iš ch st" proto, aby bylo vě tšinou v krá tké době zase zapomenuto nebo jako tě ž ko proveditelné odsunuto stranou. Jaká koliv myšlenka ví federativní uspořdá ní ce ho á ř e se musela nutně minout ú inkem, protož chybě l zá rodek silné stá tní í š č e zastřšují ímoci. K tomu př ec istupovaly ještě dalšípodstatné‚vnitřípř n edpoklady rakouského stá tu a to vztahy k Ně mecké ř i v Bismarkově pojetí V Ně mecku se í š . jednalo pouze o př á nípolitický tradic, protož společ nýkulturnízá klad tu ekon ch e byl vž ř e zahrnovala př ší př šní jednoho ná roda, pomineme-li dy. í š edev m í slu ky pramalý cizí stř ů . ch ch í pk V Rakousku tomu bylo naopak. Tady neexistovala politická vzpomí na nka vlastni velikost jednotlivý zemí- s vý ch jimkou Maď arska - buď to vů bec, nebo byla houbou č asu smazá na nebo př inejmenší rozmazá na a nezř á . Zato se m eteln vyvinuly v tomto stoletínacionalismu v rů zný zemí ná rodnostnísí jejichž ch ch ly, př á níbylo o to tě ž , ž se na okrají monarchie zač aly tvoř ná rodnístá ty, ekon ší e ch it spř ě né s jednotlivý rakouský ná rodnostní stř rasově a mě ly tedy í zn mi mi mi í pky vě tšípř ž ita livost, nežtomu bylo mož é naopak pro rakouské Ně mce. Sama Ví ň n de užnemohla natrvalo v tomto boji obstá t. S rozvojem Budapešti jako velkomě sta dostala Ví ň soupeř její žcí de ku, m lem užnebyla celá společ ná monarchie, ale posí íjedné jejíč á sti. V krá tké době mě la ná sledovat Praha, potom Lvov, len Ljubljana atd. Se vzestupem tě chto kdysi provinč ní mě st na velkomě sta ch jednotlivý zemíse vytvá ř také stř ch ela ediska jejich kulturní ž ho ivota. Tí se m dostalo ná rodně politický instinktů m duchovni zá kladny a duchovní m ho prohloubení Jednou musel pří okamž kdy tyto hnacísí se staly silně jšínež . ij t ik, ly sí společ ný zá jmů a Rakousko bylo ztraceno. Prů bě h tohoto vý la ch voje je mož é n sledovat od smrti Josefa II. Tempo tohoto vý voje bylo zá vislé na ř ě faktorů , které ad spoč í valy zč á sti v monarchii samé, zč á sti byly vý sledkem zahranič ně politického
